| Salmonelóza |
| Napsal uživatel Jarka V. |
| Neděle, 04 Prosinec 2011 22:58 |
|
Musím si postěžovat. Před týdnem jsem se vrátila z nemocnice. Zakládám si stánek s prodejem cukrovinek a párků v rohlíku a byla jsem žádat u své paní doktorky o potravinářský průkaz. Samotné vyšetření spočívající v zastrčení špejle s vatou do mé zadnice nebylo zase tak hrozné. Má doktorka je žena a pravidelně používám každé ráno klystýrovou sadu. Nehrozilo teda, že by na vatě ulpěly zbytky potravy. Bohužel mne za pár dní navštívila pracovnice z hygieny, že se při vyšetření zjistilo, že jsem bacilonosička salmonelózy a že si poležím v nemocnici. Tak jsem tam jela. Dali mě na infekční oddělení a hned první den jsem se málem zhroutila. Šla jsem na záchod, normálně si sedla a udělala potřebu, umyla si ruce a odešla. Když jsem zavírala dveře, tak jsem si všimla cedulky, že záchod je pouze pro nemocné žloutenkou. Rozhlídla jsem se, jestli mě nikdo neviděl a šla na pokoj. Raději jsem usnula. Brzy ráno se rozsvítilo světlo, nějaký hrubý mužský hlas mi poručil, abych se otočila a udělala kočičí hřbet. Sotva jsem se otočila, tak mi hrubě něco zajelo do mé zadnice a zase vyjelo. Málem jsem se zhroutila. Myslela jsem, že budu mít na čas na přípravu. Klystýrová sada visela na klice a mě bylo líto, že jsem ji nepoužila. Cítila jsem se hrozně při pomyšlení, že ten muž uvidí co jsem večeřela. Odpoledne mi přivezli spolubydlící. Do oka jsme si nepadly vůbec, protože se chtěla pořád bavit, ukazovala mi sms zprávy od nějakého chlapa a že se k ní bude stěhovat. Takový blbosti mě vůbec nezajímaly a já dostala plán. V sesterně jsem se potají vybavila stříkačkou a šla si na ten žloutenkářskej záchod odebrat trochu vody ze záchodu. Pak jsem počkala, až slepičí prdélka odejde na oběd a do hrnku s vodou jsem ji stříkla té záchodové vody.
Dobře jí tak, pomyslela jsem si, když voda unikala do sklenice. Druhý den ráno mě probudil hluk a oslepilo ostré světlo. Opět přišel ten muž. Byla jsem v ráži a byla jsem rozhodnutá se jen tak nevzdat. Jak si rozevřel půlky, tak jsem vší silou, jako při porodu zatlačila, aby se tam nedostal. Jenže ta špejle byla asi moc úzká nebo co a on se tam bez obtíží dostal. Konečníkem mi projela pálivá bolest a špejli zase vytáhl. V tu chvíli jsem povolila a vyšel ze mě vzduch. Hanbou jsem se málem propadla, a když odcházel, tak jsem jenom zaslechla „hovado“. Následující ráno jsem se už nebránila, znovu špejle a tentokrát i promluvil a řekl, že tenhle test rozhodne. No abych to neprotahovala. Test byl opět pozitivní a já v nemocnici strávila celkem tři týdny, než jsem se uzdravila. Záchodová voda si dala na čas a začala účinkovat až v den mého propuštění. Manžel té spolubydlící si pro ni zrovna jel s dětma a musel odjet s prázdnou, protože ji selhávaly játra. No ještě že jsem zrovna odjížděla, ještě bych od ní něco chytla. Dneska mám stánek, jsem svojí paní a nikdo mi neporoučí!
Komentářů (118)
Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2
|


















