| Promluvila jsem se synem |
| Napsal uživatel Vladimíra |
| Pátek, 30 Duben 2010 07:31 |
|
Vážené přítelkyně! V poslední době jsem na tomto serveru přečetla hodně článků a vašich reakcí na hodně rozšířený problém - na to, jak se vypořádat s masturbací svých synů, či jak ji alespoň nějak rozumně dostat pod kontrolu. Protože jsem také byla postavena před tento problém, pokusím se vám popsat, jak jsem se s ním vypořádala já. Je to přibližně rok, co jsem zaznamenala u svého patnáctiletého syna to, co tak často popisujete vy. Začal být nesoustředěný, prodloužil pobyt na wc, ptal se, kde máme klíč od koupelny (schovala jsem ho z preventivních důvodů, když mu bylo 12 let) a podobně. Těžko se mi popisuje, jak nepříjemné pocity jsem měla, když jsem přemýšlela o tom, co asi dělá, když je někde sám. Vím samozřejmě - byla jsem 2 roky vdaná - jak může být někdy pro muže obtížné zvládnout ten nával nízké živočišnosti, když jim hormony diktují, co mají udělat. Můj bývalý manžel (a to mu již bylo třicet let) se v takových chvílích vždy měnil z pozorného společníka v naprostého sobce, kterého zajímalo jen jediné - vlastní uvolnění. Při tom jsem si ale uvědomila, že jediné, co muž vlastně v té chvíli potřebuje, je zbavit se té trochy sekretu, co se mu tvoří ve varlatech a je zase vše v pořádku. Protože jsem rozhodně nemohla připustit, abych výměšky svého syna nacházela někde v jeho pokoji, ve vaně, kde se koupu i já, nebo někde na WC, odvážila jsem se zavést se synem vážný rozhovor o této záležitosti, při kterém jsme se dohodli na následujících věcech. Nejprve jsem mu sdělila, že i když jsem žena a podobné potřeby nemám, jsem ochotna jej pochopit a dát mu prostor pro to, čemu zatím příliš nerozumí a nedokáže to zřejmě zvládnout. Jistě, že začátek rozhovoru byl rozpačitý a trapný, ale po chvíli jsme se již dokázali bavit celkem otevřeně. Pochopitelně, že mi potvrdil to, čeho jsem se bála. Po dlouhém červenání se přiznal, že semeno už mu pravidelně odchází a že ho splachuje do WC, nebo vypouští s vodou z vany. Vysvětlila jsem mu, že to už nesmí nikdy udělat, že na ta místa chodím i já a je to nepřípustné. Navrhla jsem mu tedy, že mu pravidelně dvakrát v týdnu (domluvili jsme si středu a neděli večer) poskytnu v obýváku půl hodinovou samotu, aby se mohl se svým problémem vypořádat. Poučila jsem ho, že nejlepší by bylo, aby to, co z něj při tom vyjde, zachytil do papírového ubrousku nebo kapesníčku a ten pak zabalil do novin a vhodil do koše. J e pravda, že když druhý den po naší domluvě poprvé odcházel sám do pokoje, připadali jsme si oba asi trošičku trapně, ale to již pominulo. Teď se to již stalo běžným pravidlem a věřím, že i on ocenil můj přístup k tomuto ožehavému tématu.
Vím, že nejlepší by bylo, aby můj syn dokázal tento nešvar potlačit úplně (jeho otec, když jsem se ho na to jednou v intimní chvíli ptala se svěřil, že onanoval jen jedinkrát v životě a pak se to naučil přemáhat), ale jsem realistka a vím, že v dnešním sexistickém světě to nemá jednoduché. Jsem tedy ráda, že jsem mu mohla pomoci alespoň v získání nějakých pravidel a řádu, a věřím, že moje zkušenosti se mohou stát inspirací pro mnohé mámy dospívajících synů, které si tento příspěvek přečtou. Julie dodává: Toto je příklad toho, jak by to vypadat nemělo. Ta paní dovolila synovi masturbovat a dopouští se tak trestného činu Mravní ohrožování mládeže. Vaše Vladimíra
Komentářů (1419)
Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2
|














