
| Drzost vozíčkářů |
| Napsal uživatel Radka |
| Pondělí, 11 Červenec 2011 09:26 |
|
Včera jsem byla s kamarádkou domluvená na kino. Málem jsem to ale nestihla, protože se mi na do cesty zamotal vozíčkář. Čekala jsem na červené, abych mohla jet doleva a abych to stihla, tak jsem hned jak přišla zelená přidala, abych nemusela dávat přednost těm co by jeli proti mně. Jenže už jsem byla skoro odbočená, když se na přechodu objevil chlap na vozíčku a ještě k tomu ho někdo tlačil. Kdyby byl sám, tak bych možná zachovala klid, ale ruce vypadaly zdravě a on se ještě nechal tlačit. Navíc tak pomalu, že mi to nevyšlo a musela jsem zastavit. Fakt mě to vytočilo. Tak jsem vylezla a začala do něho žduchat, že mu pomůžu a on začal volat cedulka cedulka. Říkám si jaká cedulka a pak vidím, že mu z ruky vypadl papír od doktora. Stihla jsem si akorát přečíst začátek rodnýho čísla, na kterým bylo 99. Já jsem 80, tak jsem sí rychle odpočítala, že mu je 19 let a to mně naštvalo ještě víc. Nevadí mi, že je na vozíku, ale když už jsem mu ze svých daní koupila vozík, tak by nemusel být v tak nízkým věku tak línej a nechávat se tlačit. Tak jsem tu jeho cedulku zmačkala a hodila na začátek přechodu, aby si trošku posílil ruce. Ten co ho tlačil pro ni začal utíkat, jenže to už mě objíždělo auto a jak se zohnul, tak mu narazilo do boku. Jakoby nevěděl, že na přechodu se může chodit jenom jedním směrem. To už jsem, ale na nic nečekala, protože se blížila osmá a odjela do kina.
Radka
Komentářů (802)
Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2
|









