
Vy*** se na něj, když je kretén tak je kretén, co je moc to je moc, dost mi připomíná zdejší femi***** jak je
v příspěvku pode mnou.
v příspěvku pode mnou.
|
| Domácí násilí. Co mám dělat? |
| Napsal uživatel Anonym |
| Úterý, 17 Červenec 2012 19:40 |
|
Chtěla bych se s vámi podělit o mou zkušenost s domácím násilím. Třeba se v tom něterá z vás najde a pomůže jí to něco s tím udělat, nebo si to alespoň uvědomit. To je první krok, se kterým jsem právě já měla problém. Pořád jsem si říkala, že „to není tak hrozný“ a že „to bude dobrý“. Vůbec mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o domácí násilí! Ani jsem toho o něm moc nevěděla, nikdy dřív jsem se o to nezajímala. Měla jsem to, asi jako plno lidí, spojené jen s tím, když chlap ženskou mlátí. Až po navrátu k rodičům jsem si o tom začala vyhledávat informace a sama jsem byla překvapená, co všechno domácí násilí může zahrnovat – typy domácího násilí jsou: fyzické násilí, psychické násilí, sociální izolace, sexuální zneužívání a ekonomická kontrola. Běžně si vyskytují třeba 2 až 3 typy najednou, ale na mého manžela sedělo kompletně všechno a to v těch nejtežších formách (kromě fyzického násilí, kde byly zatím jen náznaky). Dále jsem si zjistila, že můj muž má nejspíš narušenou osobnost, což vzniklo nejspíš už když byl malý – výchovou a vlivem prostředí. Je to nevyléčitelné, vyžaduje to roky intenzivní terapie a i tak je naděje na zlepšení nejistá. Navíc si postižený musí být plně vědom všeho co dělal, uvědomit si, že to bylo špatně a chtít to napravit kvůli sobě, ne kvůli někomu jinému – což bývá často ten největší problém, protože oni si myslí, že jsou dokonalí a všechno je v pořádku. Mému manželovi je teprve 22 let a když je na tom už teď takhle špatně, bůhví jak na tom bude časem – věkem se to totiž zhoršuje.
První náznaky v začátcích našeho vztahu: sundal mi naušnice, prstýnky, řetízky, prostě všechny šperky, zakázal mi oblíbené boty a šátky, rozhodl se, že budu mít krátké vlasy, nesměla jsem se malovat, prohlížel mi mobil, maily, sociální sítě a nakonec mi všechny tyhle věci smazal a zrušil mi telefonní číslo, aby mě nikdo z mojí minulosti nemohl kontaktovat – nesměla jsem si totiž s nikým volat, psát, natož se s někým sejít. Ani s rodiči jsem se nesměla vidět sama, všude jsme chodili spolu.
Časem mě vykrmil tak, že jsem přibrala skoro 30 kilo. Pořídil několik koček, které trápil. Točil s nimi, mačkal jim tlapičky, strefoval se do nich míčky, pouštěl je z výšky, jednu nevykastrovanou kočku zavřel samotnou do pokoje a já jsem k ní nesměla dát další, jednoho kocoura dost seřezal, když mě kousl, škádlil je smetákem a luxem, jednu z nich vyloženě nesnášel – mluvil na ní hnusně, bezdůvodně ji oholil, jedla zavřená ve tmě a já jsem jí nesměla rozsvítit, chudinka se před ním krčila a on z toho měl srandu… I když jsem mu pořád říkala ať to nedělá, že je to týrání, tak v tom pořád pokračoval a jen se mi smál a tvrdil, že se o ně stará, češe je, krmí je a čistí jim záchod, že to týrání přece není.
Po roce mě donutil, abych si ho vzala. Taky si na mě napsal živnostenský list, uzavřeli jsme hypotéku, moje výplata chodila na jeho účet a platily se z ní veškeré poplatky, ale já si nesměla koupit nic na sebe ani si zajít ke kadeřnici. Vyhodil mi všechny věci, nemohla jsem si nic koupit. Pořád mi jenom sprostě nadával, říkal, jak jsem neschopná, urážel mě, vysmíval se mi, nemohla jsem nic normálně říct bez obav z toho, jak bude reagovat. Budil mě, nenechal mě ani se vyspat. Nesnášel mojí práci, říkal, že to může dělat „každej debil“ a nadával na moje kolegy. Vyhrožoval mi a nutil mě dělat věci, které mi byly nepříjemné, především v sexuální oblasti. Sex a všelijaké praktiky vyžadoval několikrát denně, říkal, že si zaplatí prostitutku, protože to se mnou nestojí za nic. Také se zaregistroval na seznamce s tím, že si najde někoho lepšího. Když jsme měli problém, tak si pustil film, otočil monitor tak, abych na něj neviděla, ale musela jsem to poslouchat a nemohla jsem spát. Hanil mi a zakázal všechno, co jsem měla ráda, popíral moji minulost. Donutil mě probodat obraz, co jsem dostala od rodičů k Vánocům. Denně přál mým rodičům smrt, sprostě na ně nadával a nutil mě říkat, že je také nenávidím. Vrchol byl, když mi sebral prášky na deprese i antikoncepci s tím, že budeme mít dítě, on bude na mateřské a bude to největší pomsta na mojí matku, protože ho nikdy neuvidí. Když jsem se ptala, proč to dítě vůbec chce, tak řekl, aby ze mě měl alespoň něco dobrého, když jsem mu jinak k ničemu. Často mě doháněl k šílenství tak, že jsem mu chtěla fyzicky ublížit a když jsem to udělala, tak mi to oplácel větší silou. Někdy jsem chtěla ublížit dokonce i sobě.
Navíc byl strašně nechutný, dokonce i před svojí rodinou, krkal strašně nahlas, prděl a schválně na nás rukou posílal ten smrad, nečistil si zuby a úmyslně na nás dýchal ten příšerný puch, dával nám čuchat hnisající ucho, strkal si věci do zapáchajícího pupíku nebo mě nutil se mu v něm šťourat prstem, moje věci si strkal i do zadku, nebo alespoň mezi půlky, kde měl neustále zbytky výkalů, někdy si sundal kalhoty, vystrčil na mě zadek a nutil mě k němu čuchat…
Chtěla bych se s vámi podělit o mou zkušenost s domácím násilím. Třeba se v tom něterá z vás najde a pomůže jí to něco s tím udělat, nebo si to alespoň uvědomit. To je první krok, se kterým jsem právě já měla problém. Pořád jsem si říkala, že „to není tak hrozný“ a že „to bude dobrý“. Vůbec mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o domácí násilí! Ani jsem toho o něm moc nevěděla, nikdy dřív jsem se o to nezajímala.
Měla jsem to, asi jako plno lidí, spojené jen s tím, když chlap ženskou mlátí. Až po navrátu k rodičům jsem si o tom začala vyhledávat informace a sama jsem byla překvapená, co všechno domácí násilí může zahrnovat – typy domácího násilí jsou: fyzické násilí, psychické násilí, sociální izolace, sexuální zneužívání a ekonomická kontrola. Běžně si vyskytují třeba 2 až 3 typy najednou, ale na mého manžela sedělo kompletně všechno a to v těch nejtežších formách (kromě fyzického násilí, kde byly zatím jen náznaky). Dále jsem si zjistila, že můj muž má nejspíš narušenou osobnost, což vzniklo nejspíš už když byl malý – výchovou a vlivem prostředí. Je to nevyléčitelné, vyžaduje to roky intenzivní terapie a i tak je naděje na zlepšení nejistá. Navíc si postižený musí být plně vědom všeho co dělal, uvědomit si, že to bylo špatně a chtít to napravit kvůli sobě, ne kvůli někomu jinému – což bývá často ten největší problém, protože oni si myslí, že jsou dokonalí a všechno je v pořádku. Mému manželovi je teprve 22 let a když je na tom už teď takhle špatně, bůhví jak na tom bude časem – věkem se to totiž zhoršuje.
První náznaky v začátcích našeho vztahu: sundal mi naušnice, prstýnky, řetízky, prostě všechny šperky, zakázal mi oblíbené boty a šátky, rozhodl se, že budu mít krátké vlasy, nesměla jsem se malovat, prohlížel mi mobil, maily, sociální sítě a nakonec mi všechny tyhle věci smazal a zrušil mi telefonní číslo, aby mě nikdo z mojí minulosti nemohl kontaktovat – nesměla jsem si totiž s nikým volat, psát, natož se s někým sejít. Ani s rodiči jsem se nesměla vidět sama, všude jsme chodili spolu.
Časem mě vykrmil tak, že jsem přibrala skoro 30 kilo. Pořídil několik koček, které trápil. Točil s nimi, mačkal jim tlapičky, strefoval se do nich míčky, pouštěl je z výšky, jednu nevykastrovanou kočku zavřel samotnou do pokoje a já jsem k ní nesměla dát další, jednoho kocoura dost seřezal, když mě kousl, škádlil je smetákem a luxem, jednu z nich vyloženě nesnášel – mluvil na ní hnusně, bezdůvodně ji oholil, jedla zavřená ve tmě a já jsem jí nesměla rozsvítit, chudinka se před ním krčila a on z toho měl srandu… I když jsem mu pořád říkala ať to nedělá, že je to týrání, tak v tom pořád pokračoval a jen se mi smál a tvrdil, že se o ně stará, češe je, krmí je a čistí jim záchod, že to týrání přece není.
Po roce mě donutil, abych si ho vzala. Taky si na mě napsal živnostenský list, uzavřeli jsme hypotéku, moje výplata chodila na jeho účet a platily se z ní veškeré poplatky, ale já si nesměla koupit nic na sebe ani si zajít ke kadeřnici. Vyhodil mi všechny věci, nemohla jsem si nic koupit. Pořád mi jenom sprostě nadával, říkal, jak jsem neschopná, urážel mě, vysmíval se mi, nemohla jsem nic normálně říct bez obav z toho, jak bude reagovat. Budil mě, nenechal mě ani se vyspat. Nesnášel mojí práci, říkal, že to může dělat „každej debil“ a nadával na moje kolegy. Vyhrožoval mi a nutil mě dělat věci, které mi byly nepříjemné, především v sexuální oblasti. Sex a všelijaké praktiky vyžadoval několikrát denně, říkal, že si zaplatí prostitutku, protože to se mnou nestojí za nic. Také se zaregistroval na seznamce s tím, že si najde někoho lepšího. Když jsme měli problém, tak si pustil film, otočil monitor tak, abych na něj neviděla, ale musela jsem to poslouchat a nemohla jsem spát. Hanil mi a zakázal všechno, co jsem měla ráda, popíral moji minulost. Donutil mě probodat obraz, co jsem dostala od rodičů k Vánocům. Denně přál mým rodičům smrt, sprostě na ně nadával a nutil mě říkat, že je také nenávidím. Vrchol byl, když mi sebral prášky na deprese i antikoncepci s tím, že budeme mít dítě, on bude na mateřské a bude to největší pomsta na mojí matku, protože ho nikdy neuvidí. Když jsem se ptala, proč to dítě vůbec chce, tak řekl, aby ze mě měl alespoň něco dobrého, když jsem mu jinak k ničemu. Často mě doháněl k šílenství tak, že jsem mu chtěla fyzicky ublížit a když jsem to udělala, tak mi to oplácel větší silou. Někdy jsem chtěla ublížit dokonce i sobě.
Navíc byl strašně nechutný, dokonce i před svojí rodinou, krkal strašně nahlas, prděl a schválně na nás rukou posílal ten smrad, nečistil si zuby a úmyslně na nás dýchal ten příšerný puch, dával nám čuchat hnisající ucho, strkal si věci do zapáchajícího pupíku nebo mě nutil se mu v něm šťourat prstem, moje věci si strkal i do zadku, nebo alespoň mezi půlky, kde měl neustále zbytky výkalů, někdy si sundal kalhoty, vystrčil na mě zadek a nutil mě k němu čuchat…
Co mám dělat?
Komentářů (83)
Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2
|